Komunistická transformace Blatné

Po světové čekala válka studená. V Československu se dostala k moci komunistická strana v roce 1948 a ihned započala s transformací podle sovětského vzoru. Prvotní násilí zasáhlo v Blatné nejprve Sokoly, kteří byli bedlivě sledováni při odjezdu na všesokolský slet do Prahy v červnu 1948. Následně po návratu je čekala šikana a útoky ze strany komunistického mocenského aparátu.

Hlavním znakem let 1948 a 1950 bylo postupné zestátňování menších podniků a kolektivizace půdy. Například firma Velospol, která vyráběla součástky na kola, byla v roce 1948 zestátněna a začleněna do Českých závodů motocyklových, kde transformovali výrobu na motocykly. Úspěšná výroba dvoukolového vozíku byla v roce 1955 přemístěna do Chebu. Kosmetický podnik Černá hlava byl v roce 1948 převeden pod Rakona Rakovník, která ji v roce 1950 přesunula do Bratislavy a Rakovníku. Vyhlášený zámecký lihovar byl v roce 1948 převeden pod Západočeské lihovary a pro nerentabilnost proměněn ve skladiště ovoce v roce 1955. Blatenské pivo Kohout, které se jmenovalo podle svého prvního sládka Eduarda Kohouta, zaniklo v roce 1978.

Velkou ranou bylo zestátnění růžařství Jana Böhma v roce 1950, kdy jeho podniky přešly pod komunální podnik Lidoslužby města Blatná. Janu Böhmovi bylo umožněno v nich pracovat, avšak neodborný přístup vedl k jejich úpadku. V roce 1956 byly začleněny pod JZD Blatenská růže, jako i jiní zemědělci donucení k začlenění svých majetků do společného podniku. Odborná posila, která přišla v 60. letech, růžařské podniky neuchránila od divoké privatizace po roce 1989 a růžařství zaniklo.

Světoznámým podnikem byla firma RESONET, která od roku 1947 začala vyvíjet elektrofonní nástroje. První piano bylo vyvinuto v roce 1949 a nejslavnější výrobek opustil výrobní haly v roce 1955. Jednalo se o elektrickou kytaru Grazioso, kterou vynalezl Jan Hořejš. Na ni si zahráli kytaristi jako George Harrison nebo Eric Clapton. V roce 1958 byla oceněna zlatou medailí na Expo58 v Bruselu. V roce 1962 byly podniky přesunuty do Hradce Králové.

Úpadek zaznamenalo i muzeum, které bylo po roce 1945 neustále stěhováno, a to do nevyhovujících prostor. V letech 1953 až 1967 se jednotliví správci pokoušeli obnovit činnost, avšak marně. Nakonec bylo v roce 1972 zrušeno a sbírky byly zakonzervovány. Tak probíhala transformace Blatné, kde měnová reforma z roku 1953 byla pouze jednou z mnoha ran poválečné společnosti.