1 /
26

Poklady Blatenska

KRONIKA CÍSAŘŮ A PAPEŽŮ

Chronicon Martimiani je známa také pod názvem Římská kronika, Kronika císařů a papežů, Kronika Martina Poláka. Jejím autorem byl dominikán Martin z Opavy, který ve 13. stol. působil u papežské kurie v Římě. Jeho latinský rukopis se dočkal několika doplňků a opisů, až nakonec byl v 15. stol. přeložen do češtiny.

Kroniku císařů sahající až do počátku vlády Václava IV. přeložil nebo nechal přeložit Beneš z Hořovic podle německého překladu Jakoba Twingera von Königshofen. Překladatel kroniky papežů je neznámý, avšak předpokládá se, že se jednalo o někoho se znalostí latiny z pražského univerzitního prostředí. Význam kroniky podtrhuje samotný tisk, který vznikal společně s první česky psanou Pražskou biblí v roce 1488.

Tento prvotisk před rokem 1500 je zároveň první českou tištěnou zprávou o Mohamedovi. Dodnes se dochovalo 21 exemplářů včetně tisku uloženého v Městském muzeu Blatná.

BEZDĚDOVICKÝ POKLAD

Severně od obce Bezdědovice na návrší v lese Dubina nalezl Karel Říha v roce 1997 hromadný nález, takzvaný depot nebo poklad, železných předmětů z doby laténské. Celkem obsahoval 48 celých kovářských výrobků a 137 zlomků, což dohromady vážilo 7, 15 kg. Artefakty byly v hloubce 0,2-0,3 m obklopeny žulovými balvany a překryty velkým kamenem. Předměty byly pravděpodobně zabaleny do tkaniny, která se nedochovala.

Účel uschování předmětů do této skrýše prozrazuje 500 m vzdálené keltské sídliště, kde pravděpodobně žil kovář, který vše ukryl. I když se jednalo o předměty běžné potřeby – kování kol, udidla, nůžky, sekyry, lopatky, kladiva atd. – měly pro něj majetkový význam. Ukryl je pravděpodobně v 2. až 1. stol. př.nl., neboť v té době již keltská civilizace upadala pod tlakem příchozích Germánů a Římanů.